Mé hlavní předsevzetí? Naučit se jíst koblihu tak, aby mi z ní při kousnutí nikdy nevytekla marmeláda.
Je v tom dost ironie, jak se dá správně pochopit. Ironická zůstanu, víte? Taky naivní, žárlivá a šílená. Nevím jaký bude rok 2010 a vy to taky nevíte. Nikdo neví, jestli fakt přestanete hubnout, začnete jíst zdravě, najdete si muže/ženu svých snů, budete se víc učit, vykašlete se na školu a najdete si práci, najdete smysl života anebo jej naopak ztratíte, nebo změníte od základu některé své vlastnosti. Rozhodně mi ale připadá dost divné nechat se unést tím, že začíná nový kalendářní rok a očekávat, že teď je ta nejlepší chvíle na změny, na nový začátek, na revoluci a na převrat. Protože tak to vážně není. Budoucnost se nedá žít a nedá se připravovat, dá se na ni čekat a taky se dá ovlivňovat rozhodnutím. Jak ale řekl jeden hodně vážný pán “samé ladění a nikde žádný koncert”. You know what I mean. Je mi jedno, jestli to zní moc negativně, realisticky, pesimisticky (co si v tom najdete), protože tu nejsem od toho, abych plnila vaše přání, což je určitě obrovská novinka XD
Díky svému bojkotu Silvestra mi byla nadělena noc plná překrývání snů a halucinací. Ne, špatné drogy jsem si nevzala a nevím z čeho jsem měla takové horečky, ale druhý den jsem byla celkem v pořádku, takže mě dost možná také unesli mimozemšťané a dělali na mě zvrhlé pokusy, zatímco jste si slavili.
Měla jsem napsán novoroční spot, který jsem se rozhodla nepublikovat, protože jsem byla v tak divné náladě, že jsem psala věci, které bych pochopila jenom já a vyvolení. Ale postrádalo by to svůj smysl, takže se řadí už k třetímu nepublikovanému zápisku, který nikdy nespatří světlo světa internetu.
Pokud jste dosud nepochopili, co jsem chtěla sakra vlastně říct, tak mě to mrzí. Stejně nemůžu říct, že by to mělo jednotný smysl, protože ten si v tom každý najde sám a každý třeba někde jinde.
Kašlu na rezignaci, na předsevzetí, na představy, na plány a budu prostě jen zvědavá. Protože mnohem raději žiju přítomností a okamžikem, protože ten mi nikdo vzít nemůže. Hlavním důvodem je to, že jsem sklerotická a neumím (nesnáším) plánovat. Ideální kombinace. Nechám si hezky tu nuladesítku přinést na zlatém (spíš stříbrný, nemám ráda zlato) podnose a počkám si, až mi ji naservírujou a pak budu vesele nadávat nebo budu šťastná, já nevím. Vy víte?

1764 odeslaných sms v roce 09 a 90 provolaných hodin. Počet ukradených brýlí v létě 09 – 3. Počet odloučení od osob – mnoho. Počet filmů, které jsem si zamilovala a které byste měli vidět – mnoho. Počet dní, kdy jsem byla v hluboké depresi – jistě víc než celé tři měsíce. Počet objevených fejků – 1. Počet osobních vítězství – 18. Mohla bych pokračovat dál, ale radši se budu soustředit na to, abych teď zvítězila nad démonem psychologie.

(Nikdy nikoho nenutím, ať mi komentuje spot, ale tentokrát by se mi to docela hodilo. Tak předem děkuju)