Otřela jsem švédskou utěrkou moleskine zápisník, abych si tam mohla napsat jeden quote od Paula Coelha.

Forgive but not forget, or you will be hurt again. Forgiving changes the perspectives. Forgetting loses the lesson

Přijde mi to geniální. Samozřejmě o tom psal na fb, i když si nejsem úplně jistá, jestli to tam vážně píše on nebo někdo jiný. Každopádně pokud je to on, tak je od něj vážně hrozně milý, že mi tam na wall píše takové hezké a přínosné věci.

Při dočtení Everyman od Philipa Rotha jsem jenom seděla (v autobusu) a koukala ven z okna, což bylo trochu nesmyslný, protože to okno bylo zamlžený a navíc zamrzlý kvůli neschopnoti řidiče zapnout topení místo foukání studeného vzduchu (ale to je jiný příběh). Zkrátka si připadám, že v poslední době se na mě ze všech médií a ze všech stran valí problém stáří. Viděli jste někdo film Dvojrole – v hlavní roli Tereza Brodská? A taky jsem otevřela ten moleskine zápisník (už otřený) a zjistila jsem, že jsem si tam psala, co budu dělat až mi bude 60. Cože? Takže ona byla chvíle, kdy jsem se dívala do budoucnosti, ale já jsem tak úžasná, že přeskočím několik dekád a plánuju si důchod. Každopádně jedním z těch podstatných plánů určitě bylonesmrdět a nosit norkový (pokud možno fake) kožich. Když jsem později šlapala z autobusového nádraží a snažila se nezačít vzteky dupat do toho zasranýho neodklizenýho sněhu, říkala jsem si jak mě mrzí, že se nedožiju roku 2100, protože to bude hrozně super změna v čísle.

Objevila jsem v sobě potenciál hypochondra a vím, že už jsem o tom psala na té jedné sociální síti, ale nechte mě o tom promluvit i tady, prosím XD Zkrátka mám v krku nějaké divné věci, které při polknutí prasknou a krvácí a připadá mi to hrozně fajn. Navíc do této bolesti pořád kýchám a vždycky při takovém kýchání se mi vzedme notebook, co leží na mých nohách a já se o něj bojím. A vůbec teď vypadám jako mrtvolka, s těmi bledými tvářemi a kruhy pod očima, ale zvláštní je, že si tak připadám hrozně hezká. Toť k mé hypochondrii.

Těším se, až si vyzvednu věci z forever21, protože to pro mě bude mít zvláštní vánoční kouzlo. Byla jsem z toho vybírání tak zmatená, že jsem zalosovala a kromě toho nejúžasnějšího trika s mašlí na rameni prakticky nevím, co mám očekávat. A vím, že bych se mohla podívat do odeslaných mailů na tu objednávku, ale přece nejsem hloupá. Žejo.

Definitivně budu mít šedivý koberec v pokoji. Utěšuju se tím, že fialová s šedivou mi příjde jako ucházející kombinace. Samozřejmě jsem chtěla bílej hnědej nebo krémovej, ale koberce Slaný zkrátka podporujou jenom oranžovou, vyblitě neurčitou a modrou barvu. Podle mě.

Zjistila jsem, že grep se dá celkem slušně jíst na způsob Emily, ale musíte být dost ostražití, protože stříknutí do oka není příjemný. Zvlášť když sedíte na recepci a vaší povinností je obšťastňovat lidi úsměvy a zářivým pohledem. Což nikdy nedělám. Samozřejmě.

!!!Plánuju!!! úžasný věci.