Řeknu vám, co udělejte každou zimu pravidelně. Kupte si zimní boty na klínku a předpokládejte, že se vám v nich bude celý den chodit skvěle, div skotačit nezačnete. A pak si běhejte celý den po nákupech a hrabejte se v závějích a nadávejte, že už si nikdy takový boty nekoupíte. A pak příjde další krutá zima a co si koupíte? Boty na klínku, správně. Je to můj úděl.

Zjišťuju, že v mé nezbytné výbavě nejspíš chybí foťák. Došlo mi to, když jsem si dneska v tramvaji při snídání suchého rohlíku rozjímala nad tím, jak bych strašně moc chtela někam (do mých vysněných měst) jet jenom na 3 dny a myslím si, že bez foťáku by to nebylo ono. Tímto začínám a končím veškerá novoroční předsevzetí na rok 2010. I 2009 summary odmítám dělat, protože se nebudu hrabat v minulosti. Vypadám jako někdo, koho to baví? o_O

Chci něco lepšího. Nestěžuju si, prostě jenom nejsem smířená s tím, jaké to teď bylo a chci všeho víc, chci to líp a být prostě ráda. Jsem hrozný megaloman (XD) a nevím, jestli jsem jenom moc náročná, nebo mi ostatní kolem mě připadají moc smíření, ale rozhodně se nenechám stahovat tím, co si myslí ostatní. Nikdy se nebudu řídit tím, co mi říkají ostatní, protože je to ne vždycky správně a je lepší nadávat a vyčítat chyby sama sobě, než ostatním. Nechci tím znehodnocovat lidi, co mám ráda. Jde jen o moji povahu, která si nepřipouští vlivy ostatních na mé rozhodování. So..Jen já a moje intuice.

Přemohla mě vánoční atmosféra, čmoudím si tu s milým Františkem a vyprávím mu přitom, jaký to dneska bylo ve škole divný. Profesorka na English literature byla sjetá, protože si dala dva panadoly a kávu a litovala toho, že nám nepřinesla domácí slivovici (blah). Dívali jsme se na dvouhodinovou oscarovou adaptaci Toma Jonese (od Henryho Fieldinga, zapomeňte chvíli na toho zpěváka a jeho sexbomb panebože). Bylo by to skvělé, kdyby nebyla tak příšerná kvalita zvuku. Díky tomu jsem některé řvoucí muže slyšela křičet jen “buááíuáouíáuobáá!”, což vás trochu zmate, když očekáváte ráznou venkovskou angličtinu. Nicméně to vůbec není k tématu XD Před filmem si děvčata z druhé skupinky rozdávala dárky a byla z toho hrozně odvařené a my s našimi děvčaty jsme si daly jen (cozy). Přišlo nám to s Péťou strašně vtipné, jak se tam ošívaly a ječely při rozbalování svíček. Ale co, darovaly nám jeden včelí úleček a 5 lentilek, jsou to hodné ženy.

Měla bych se vyrovnat s tím, že nemůžu mít ráda každého a že ne každý může mít rád mě.

S Františkem už to taky skončilo. Začal se moc rozpínat a naprosto mě v našem vztahu utlačoval, nemohla jsem už dýchat…tak jsem ten jeho vášnivý žár uhasila..Asi si jako kompenzaci udělám palačinky.